V čem vězí rozpolcenost české společnosti?

Pod tímto názvem se zamýšlí v listopadovém Dialogu demokratického klubu kolega Jiří Cach. Vzhledem k tomu, že jde o úvahu velmi aktuální dovoluji si její větší část předložit i dalším čtenářům. Je nutno si uvědomit, že každé zobecnění vychází z detailů, no a s těmi detaily se setkáváme nejen ve velké politice ale i v té komunální. Nechejme ale promluvit Jiřího Cacha:

Když přišla kýžená chvíle zhroucení komunistického režimu v naší republice v r. 1989, došlo brzy k poznání, že česká společnost je značně zdeformovaná, zdemoralizovaná, zachvácená rozporuplnými představami o podstatě a působnosti demokratického uspořádání života v rodině i ve veřejné a státní správě. Všechny návody, které byly nabízeny nadšené části občanů, postrádaly zdůraznění a prosazení principu základních podmínek všeho konání. poctiví lidé, kteří uvěřili slibovaným vidinám cest k blahobytu, se stali znovu obětí všehoschopných, arogantních a převážně utajených podvodníků, kteří si prosadili beztrestnost své skryté hrabivosti, samolibosti a mocichtivosti.

A tak veškerá tajná jednání u „kulatých stolů“ nevedla k upevnění demokratických zásad soužití, ale k rafinované proměně bývalých politických mocnářů v mocné finančníky a byrokraty. Politická moc prakticky zůstala v rukou takzvaných „odborníků“, vzrostlých v hnízdě nomenklaturních kádrů (mnohdy bychom se divili z jakého podhoubí vzešli současní hodnostáři ať již na úřadech, ve státní správě, bankách či masmédiích). Aby znechutili stoupence demokracie (ať jí vyznávají v kterékoliv demokratické straně), nasadili tam své osvědčené rozbíječe. Svým hulvátským vystupováním dokázali odradit každého slušného člověka a zbavit ho jakýchkoli iluzí o demokracii. poznali to už mnozí důvěřiví občané.

Kdyby se všichni výtečníci z českých vládních garnitur (ale i z mnoha radnic) třeba rozkrájeli, nemohou ujít podezření z obvinění, že vědomě kryli a dosud tají všechny podvody a rozkrádání národního bohatství, které jednak rozdali z Fondu národního majetku, jednak „rozdrobili“ do různých záhadných investičních fondů a společenství. Namísto posílení kontrolních orgánů je po roce 1989 zrušili! Proti tomu všemu je prostý občan naprosto bezmocný, protože není ani v silách politických stran zabránit pokračování tohoto rozkladu české společnosti. … Co dělat, aby tato chmurná představa dostala naději, že ji naše společnost přece jen překoná?

Komentář k výše uvedenému je zbytečný. Zvrátit nastíněný nepříznivý vývoj může jen aktivita všech občanů. Přístup ke komunálním volbám, kterých se zúčastnilo jen asi 50% voličů a k volbám do senátu kde byla účast téměř mizivá, zatím bohužel nahrávají katastrofickým scénářům. Můžeme jen apelovat: Občané správa věcí veřejných je i vaší věcí. Nenechte se odradit. Volení představitelé i úředníci na všech úrovních jsou zde proto aby sloužili vám a ne naopak. Braňte se jakémukoli autokratickému diktátu.

RNDr. Ivan Turnovec