Vzdělávání je víc než jen zdroj podnikatelských příjmů

Prestiž vzdělání byla v minulých desetiletích velice nízká. I přes to ale poskytovaly naše základní a střední školy svým absolventům poměrně slušné všeobecné vzdělání. Na kvalitě vzdělávání závisí, zda se celková gramotnost našeho obyvatelstva bude zvedat. Zatím to tak bohužel nevypadá. Vzdělaný učitel, který své žáky má rád a dovede je nadchnout pro svůj obor, určitě nezbohatne. Snaha o komercializaci a privatizaci školství, kterou podporují i někteří poslanci, znamená zatím jen problémy. Důvod je jasný. Podnikatelský přístup, jehož jedinou filozofií je zisk za každou cenu, se u soukromého školství projevuje na kvalitě výuky velmi nepříznivě (student je zbožím za které se požadují peníze). Podnikat ve školství za účelem rychlého zisku vede jen k problémům. S panem poslancem Petrem Marešem, který patří k propagátorům soukromého školství lze souhlasit, že není podstatné komu škola patří, ale zda je dobrá a žáci se v ní naučí, nebo ne. Problematičtější už je představa o nadstandardní kvalitě výuky v soukromých školách a vůbec představa o zvýhodňování za úplatu. V rámci středního školství by mělo být jednotné řízení a stejné možnosti (ostatně ústavou slibované) pro všechny. Výraznější diferenciace je možná až v případě vysokých škol. I zde ale musí být vyřešen problém dlouhodobých půjček studentům, aby možnost vzdělávat se nebyla podmíněna pouze příjmem domácností.

Obecně je totiž zatím soukromé střední školství horší než státní a církevní. Jinou věcí je, zda ministerští úředníci rozhodují správně a měří každému stejným metrem. Tím si totiž nejsem jist. V Turnově jsme zažili privatizaci Hotelové školy. Její ředitel privatizaci prosadil a stal se ředitelem soukromé školy. Došlo tak ke zvýšení příjmů jemu a několika dalším vybraným učitelům. Během velmi krátké doby došlo ale také k postupnému zadlužení školy. Když byla situace neúnosná, podařilo se mu, díky přátelům na ministerstvu, školu opět zestátnit. Ministerstvo školství uhradilo dluhy a co je nepochopitelné, nebo pochopitelné díky přátelům na ministerstvu, ředitel zůstal ředitelem i nadále.

Za uplynulých deset let došlo ve školství jen k jedinému zlepšení a tím je výuka jazyků. Jinak ale není situace nijak slavná. Zvyšuje se sice počet středoškoláků s maturitou (maturitní jsou i četné obory učňovské zakryté označením manažerské), ale současně s tím klesá jejich všeobecné vzdělání. Alternativní představy některých „školských podnikatelů“ o zvýhodňování soukromého školství, které mají i podporu u části poslanců nejsou nyní příliš rozumné. Zajistit jednotnou základní školní výchovu je pro všechny občany povinností státu. Vzdělání absolventů základních i všeobecně zaměřených středních škol (gymnázií), by mělo být srovnatelné. To mohou zajistit pouze shodné osnovy a jednotný systém oceňování znalostí. Metodické řízení proto musí být jednotné a to individuální přístup řady soukromých škol zatím neumožňuje.

RNDr. Ivan Turnovec