Etika reportéra a majitele Regionální televize Turnov

O objektivitě a etice novinářské práce se v posledních týdnech dost diskutuje. Důvodem jsou nejen reakce politiků a návrh Tiskového zákona, ale i komentáře samotných novinářů. Tak jako velmi často bývá pravda na obou stranách. Nicméně všichni si začínají uvědomovat, že existuje něco co se od klasické novinařiny liší a tím je fenomén televize. Část televizních pracovníků postrádá základní pravidla slušnosti. Zatím co novinář si o rozhovor stále ještě dovede požádat, pro leckteré televizní pracovníky je to zbytečnost. Mám zkušenosti s majitelem a současně „reportérem“ Regionální Turnovské televize panem JUDr. Milanem Brunclíkem.

Tento člověk dokázal v minulém roce zcela zkreslit stížnost na nevhodné vyjádření místostarosty města Turnova, který při zdůvodňování proč je pro výstavbu supermarketů, vypustil do světa na pravidelné tiskové konferenci, že v Turnově je veškeré zboží neuvěřitelně předraženo. Jeho slova se objevila v celostátních novinách. Obchodníci si proto stěžovali a žádali jej o omluvu. Stížnost byla předána i Regionální turnovské televizi pana Brunclíka (nutno podotknout, že smlouvu o úhradě nemalých nákladů této televize podepsal právě kritizovaný místostarosta). Již když informaci o sporu dostal, oznámil pan Brunclík, že z kritizovaných slov dokáže panu místostarostovi udělat reklamu do nastávajících komunálních voleb. Na můj tehdejší údiv odpověděl: Pořad budu moderovat sám. Jak slíbil tak udělal. Ve své relaci se nenamáhal srovnávat ceny, ani vyslechnout obchodníky, ale ze stížnosti na pomluvu udělal petici proti supermarketu.

Spor byl řešen několika články v regionálním tisku, kde jsme uváděli věci na pravou míru. Situace se vyhrotila z důvodu který je celkem jasný. Vzhledem k Brunclíkově „objektivitě“ ve zpravodajství jsem se o jeho televizi začal trochu zajímat a zjistil jsem, že vlastně podniká bez licence, nebo registrace a celé jeho vysílání je neoprávněným podnikáním, a že ani smlouvy které podepsal s městem nemají právní rámec. Tento problém dosud řeší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a další orgány.

Ve středu 14. července jsem pozdě odpoledne byl v turnovském marketu DISKONT PLUS společně s manželkou nakoupit. Manželka má v centru města obchod s dárkovým zbožím a angažovala se i s mou pomocí v případu pomluvy o nepředstavitelně předraženém zboží. Pan Brunclík, který byl také nakupovat nás zahlédl a počkal si na nás u východu s kamerou. Začal ženu proti její vůli natáčet a pokřikovat na ní. Dnes, když je supermarket otevřen, nenamáhá se pan Brunclík opět s ověřováním cen zboží (zelenina je třeba ve městě výrazně levnější než v supermarketu). Bylo nám jasné, že se mu jedná jen o další pokus o diskreditaci. Sám jsem se trochu zdržel a nestačil jsem reagovat. Nedivím se ale manželčině rozhořčené reakci. Přikládám část textu její žádosti o ochranu osobnosti, kterou předala Policii ČR: Dne 14. července 1999 v 18,30 před marketem DISKONT PLUS TURNOV, mně napadl pan Brunclík se zapnutou kamerou a otázkou: „paní Turnovcová, jak se Vám nakupovalo!“. Protože jsem momentálně hendikepována fixačním límcem na krku (onemocnění krční páteře) je pro mě nepřijatelné s tímto postižením vystupovat na obrazovce RTT. Schovávala jsem se před kamerou a volala na Brunclíka, že si natáčení nepřeji. Brunclík ještě více na mně kamerou dorážel a omezoval mně v pohybu. Proto jsem se k němu rozběhla, že mu kameru zlikviduji a nenechám se dále obtěžovat. Protože je zbabělec, dal se přede mnou na útěk, až mu spadly kalhoty. Byla jsem rozčílena jeho neuvěřitelnou drzostí … protože nemá právo mne obtěžovat, zveřejňovat mé záběry se zdravotním hendikepem v mediích Turnova s mým jasným nesouhlasem. … Proto žádám v rámci ochrany osobnosti o likvidaci televizního záznamu.

RNDr. Ivan Turnovec