Zemětřesení kolem středozemního moře mohou ještě pokračovat

V uplynulém měsíci jsme se dovídali o průběhu zemětřesení v Turecku. V minulých týdnech se znovu země otřásala v Řecku a také znova v Turecku. Oba tyto státy a s nimi i některé další patří do pásu který je označován jako seismicky aktivní, kde k otřesům občas dochází. Sám jsem zažil ničivou vlnu zemětřesení, která způsobila v roce 1978 mnoho škod na mořském pobřeží a ve městě Skoplja v jugoslávské Černé hoře. Za „normální průběh“ lze označit zemětřesení trvající jen poměrně krátce, a na určitém území, jehož rozsah je závislý na hloubce epicentra (zdrojového bodu). Současná seismická aktivita se ale od starších zemětřesení liší. Zemětřesení letošního léta je atypické tím, že jeho aktivita je neobvykle dlouhodobá. K posledním otřesům došlo jen před několika dny znovu v Turecku a v Albánii. Je velmi pravděpodobné, vycházíme-li z toho, že intensita hlavních otřesů se v Řecku a opakovaně v Turecku snížila jen o jeden stupeň, že tato aktivita dosud nekončí. Lze očekávat, že tlaky v hlubokých vrstvách zemské kůry v Mediterénní (Středomořské) oblasti se budou ještě nějaký čas vyrovnávat dalšími otřesy. Součástí kompenzačních otřesů může být i slabé zemětřesení z druhé dekády září, které proběhlo až v jižní Francii.

Přestože mechanizmus vzniku jednotlivých zemětřesení je poměrně dobře prozkoumán, nedovedeme očekávané otřesy zemské kůry předpovídat v reálném čase. Letošní seismická aktivita je výrazně větší než v posledních desetiletích a to hlavně svým časovým rozpětím. Není proto vyloučeno, že je možno v příštích týdnech, očekávat ještě další vyrovnávací otřesy, a to nejen v Turecku a Řecku, ale i v Makedonii, Černé hoře a dále. Můžeme jen doufat, že k vyrovnání tlaků ve Středomořském švu dojde již brzy a že současné seismické aktivity neznamenají začátek nějakého nového horotvorného procesu, podobného tomu, který podmínil vznik Alp a Karpat.

Nechci doplňovat katastrofické scénáře nejrůznějších předpovědí o konci světa na počátku nového tisíciletí. Nicméně, pokud by mělo dojít k novému horotvornému procesu, který by znamenal změnu dna Středozemního moře v horské štíty (geologové s touto změnou jednou počítají), došlo by k určitým změnám i na našem území. Tyto změny by se projevily vytvářením tektonických propadlin v místech starších zlomů, ze kterých je nejvýraznější Labská linie. Možná, že bychom se dočkali i nové sopečné činnosti.

RNDr. Ivan Turnovec